Historie

O příchodu křesťanství na Broumovsko se rádi necháme poučit. Obecně známý je letopočet 1213, kdy však již český král Přemysl Otakar I. daroval broumovský výběžek benediktinům z Prahy-Břevnova. Zdali měla tato část země kontakt s křesťanstvím před epochální benediktinskou misí, zůstává jako výzva pro doplnění tohoto skromného úvodu.

Význam Broumova značně vzrostl během husitských válek. Klášter na Břevnově byl v květnu roku 1420 vypálen husity a opat Mikuláš II. (1419 – 1426) se s několika řeholními bratry uchýlil do zdejšího kláštera. Kromě jiného s sebou přinesli i tzv. „CODEX GIGAS", který je od roku 1648 jako válečná kořist ve Švédsku. Husité dvakrát obléhali i Broumov, ale vždy neúspěšně. Přesídlení opatů z Břevnova do Broumova mělo nesmírný význam pro kulturní a hospodářský rozvoj města a jeho okolí.

Na místě dnešního kostela sv. Václava stál protestantský kostel. Opat Wolfgang Selender z Prošovic (1602 – 1619) pohrozil jeho uživatelům zavřením. Tato událost a rovněž rozboření kostela v obci Hrob na panství pražského arcibiskupa měla být údajně jednou ze záminek rozpoutání třicetileté války (1618 – 1648).

Období baroka poznamenává charakter Broumovska dodnes. Za opatů Tomáše Sartoria (1663-1700) a Otmara Daniela Zinkeho (1700-1738) byla realizována světově unikátní stavební sakrální činnost. Architektonická díla Martina Allia z Löwenthalu (1654 – 1701), Kryštofa Dientzenhofera (1655 – 1722) a jeho syna Kiliána Ignáce Dientzenhofera (1689 – 1751) jsou obdivována i našimi současníky.

Z dalších významných osobností můžeme zmínit absolventy benediktinské klášterní školy, pozdějšího gymnázia. Ve 14. století zde studoval první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic (1297 – 1364), v 17. století jezuitský dějepisec P. Bohuslav Balbín (1621 – 1688), či v 19. století spisovatel Alois Jirásek (1851 – 1930) a rovněž i ministr financí 1. československé vlády Alois Rašín (1867 – 1923). Ve výčtu významných osobností nelze opomenout broumovského opata Franze Stephna Rautenstraucha (1734 – 1785), spolutvůrce tereziánsko-josefínských císařských školních reforem a zakladatele pastorální teologie. Velice osobní vztah k Broumovsku má i dnešní pražský arcibiskup Mons. Dominik kardinál Duka, OP, který měl v Broumově jako kluk vyrůstat, když se jeho rodina měla kvůli komunistickým represáliím vystěhovat z Hradce Králové. Nakonec však k tomu nedošlo. Díky své disidentské minulosti má k Broumovsku osobitý vztah i pomocný pražský biskup Mons. Václav Malý.

V roce 1939 bylo klášterní gymnázium zavřeno nacisty. Ve stejném roce bylo břevnovsko-broumovské opatství z politických důvodů rozděleno na dva samostatné subjekty. Po válce byla německá komunita z Broumova vyhnána a usadila se v bývalém augustiniánském klášteře v bavorském Rohru. V roce 1946 byl učiněn pokus osídlit klášter čechoamerickými benediktiny z opatství sv. Prokopa v Lisle (Illinois) nedaleko Chicaga. V roce 1948 byla však jejich komunita z Československa vypovězena. Od roku 1950 sloužil klášter jako internační tábor nejprve pro řeholníky a pak pro řeholnice z různých řádů. Internované sestry zde žily ve velice těžkých podmínkách a byly nuceny pracovat v továrnách a v zemědělství. Mírné ulehčení situace přinesl rok 1968, kdy díky politickým změnám mohly sestry nastoupit na službu v charitních domovech. V Broumově tak zůstaly jenom sestry dominikánky, které zde pekly hostie pro farnosti v Čechách a na Moravě. Po roce 1989 však i ony přesídlily do ženských klášterů na Moravě. V současnosti je klášter samostatným subjektem a není osazen řeholní komunitou. Opatství je administrováno z Prahy - Břevnova administrátorem P. Prokopem Siostrzonekem, OSB. Správcem kláštera je Přemysl Sochor.

Od padesátých let 20. století tak o duchovní život katolických věřících pečuje královéhradecké biskupství, kterým zde doposud byli jmenováni tito kněží: P. Stanislav Šroufek, OSB (1950 – 1963); P. Jaroslav Cvrček (1963 – 1964); P. František Bureš (1964 – 1965); P. František Plodek (1965 – 1973); P. Josef  Smola (1973 – 1985); P. Norbert Josef Zeman, OPraem (1985 – 2007); P. Martin Lanži (od roku 2007). V roce 2010 došlo ke sloučení dosavadních pěti farností Broumov, Heřmánkovice, Martínkovice, Ruprechtice a Šonov u Broumova do jedné Římskokatolické farnosti – Děkanství Broumov.